NF Křídla dětem

Je mi vlastní, že mám v sobě touhu i potřebu pomáhat. Vždycky jsem u sebe našla nějakou tu korunu, kterou jsem přispěla někomu do klobouku nebo do kasičky. Nebylo to tedy tak, že bych se jednoho dne probudila a řekla si, že chci založit nadační fond. Možná mě to nikdy ani nenapadlo.

Když vlastní děti začaly dospívat a už mě tolik nepotřebovaly, začala jsem se více zabývat myšlenkou, jak mohu pomáhat osobně a ne jen náhodně. Našla jsem si projekt, který jsem začala podporovat. Někdy jsem běžela dobročinný běh, jindy na akci postavila skákací hrad, kdy výtěžek šel na podporu dětí s onkologickým onemocněním.

Naplňovalo to moje srdce. Myšlenka pomáhat se ve mně rozvíjela dál a já si uvědomila, že chci pomáhat ještě konkrétněji. Oslovila jsem organizaci, se kterou jsem už spolupracovala, a ta mě zkontaktovala s dětským hemato-onkologickým oddělením v Ostravě. Tam jsem se poprvé tváří v tvář setkala s malou holčičkou s onkologickým onemocněním.

Z osobního setkání jsem měla obavy, jak zvládnu sama sebe, jaké emoce budu prožívat. Nakoupila jsem dárečky a vydala se na první návštěvu. Procházela jsem nemocniční chodbou, byla jsem nervózní a měla trému. Holčička naštěstí spala. Říkám naštěstí, protože mi tím dala prostor prožít si všechny ty emoce, vypořádat se s nimi a na příští návštěvu být silnější.

S holčičkou jsme se začaly vídat. Nosila jsem jí pro radost dárečky a ona mou myšlenku pomáhat posunula ještě o kousek dál. Při první návštěvě jsem jí nechala dáreček typický pro malé holčičky, které si rády hrají na princezny. Jenomže ona milovala rybaření. Na příště jsem jí udělala radost dárkem přímo pro ni.

Když se mi rozpadla rodina a děti byly ve střídavé péči, v týdnu bez synů jsem se cítila nepotřebně a chybělo mi starat se o děti. Úplně přesně si vybavuji ten moment uvědomění si, že moji synové jsou zdraví a mají všeho hojnost, ale že v nemocnicích jsou děti, které takové štěstí nemají. Otevřelo mi to srdce, pocítila jsem velikou vděčnost a ještě silnější touhu pomáhat.

Chtěla jsem, aby nadační fond v sobě nesl myšlenku andělské čistoty a nevinnosti dětské duše. Oslovila jsem malíře Martina Fabiána Ruska, který zorganizoval dětské kreslící odpoledne. S dětmi si povídal a ony na základě jeho vyprávění kreslily anděly. Podařilo se sesbírat několik verzí andělů a z nich nakonec vzešlo naše krásné logo.